Úvodní slovo 2

19. června 2007 v 22:53 | cr
POKRAČOVÁNÍ.
 


Komentáře

1 Eva s Mery Eva s Mery | E-mail | 14. července 2007 v 2:42

Holky

To je divný, že sem nikdo nic nenapsal. Kájo to je fajn, že už zas píšeš. Já myslela, že budu muset sehnat nějakýho sfetovanýho rapera, aby nám sem napsal něco výživnýho.

Pro ty nezasvěcený.  To  se nám  na tenhle  blog jednou naboural jeden raper. A psal něco jako ..co je to tu za blbý slinty a že jestli chceme poznat co je to pravej  smysl života, tak se máme podívat na jeho stránky. No a Kája/zakladatelka blogu/ v tý době moc nepsala, ale najednou vylítla jak saň. A nandala mu to.

Já když to četla, tak jsem fakt málem učůrávala,když jsem si Káju představila, jak jí to probralo. No nic. Kájo tak už jste přestěhovaný ? Napiš, jak to Lucka snáší. Naší Mery strašně vadilo, když jsme balili ty její věci a hračky a ona už neměla přehled, kde co je. Prostě tu jistotu. No byla pod práškama, ačkoliv jí je jinak nedávám. Ale jinak to nešlo.

2 míla míla | E-mail | 6. srpna 2007 v 7:49

Ahoj všichni, náhodou jsem narazila na tuhle stránku a jsem moc ráda. Mám syna 16.letého autíka. Vidím, že problemy s kterýma se potýkáme jsou podobné. nejvíc ,mne rozhodilo sezení u posudkové, kde na mne koukali, jako na lháře a přesně to s tou moderní dg. Já jsem doud o nic nežádala, nějak jsme to zvládali, chodila jsem i do práce, ale s novým zákonem se změnila  - zvýšila platba na asistenty a pořídila jsem si taky před cca rokem mimčo a tak už nějak nezvládám. Taky jsem si říkala, že když to zmáknu  a nebudu si o nic říkat, třeba se to nějak zlepší, takovej jsem trouba. No, dávaj mi to teď pěkně sežrat, takovou směs vzteku a ponížení jsem už dlouho nezažila jako když jsme šla od posudkový. Nevím, proč nechápou, že bych raději zdravé dítě a že si teda asi nevymýšlím. Teď jsme zoufalá a zdá se mi o tom, jak zaplatím asistenty, no snad aspoň něco snad vyjde, žádala jsem o ten příspěvek na péči, ale prý to trvá, a asistenta potřebujeme od září.

Jinak ale se toho moc změnilo, když to srovnám s tím, když byl kluk malej. Péče i aktivity, škola s asistentem taky nebyla tak dostupná. Chci se taky zeptat na ten lék Strattera, kdo s tím máte zkušenost. My jsem byli původně pod dg. hyperkinetiky, ADHD /takové ne zcela typické, ale o autismu se tehdy moc asi nevědělo/, než se dg. autismus/taky jsem musela najít odborníka/. Tak nevím, zda by ten lék třeba syna zklidnil a taky je mu už dost let.  

Díkly a mějte se, budu ráda , když napíšete , mátě někdo taky starší děti, snažila jsem se to vyzkoumat na vašich dopisech , ale vše jsem nezmákla.  Míla

3 alena alena | E-mail | 6. srpna 2007 v 13:30

Ahoj Mílo, já mám  jednadvacetiletého syna s AS, ale je celkem samostatný... Asistenta nikdy neměl. Zatím studuje, ale to víš, že z budoucnosti mám obavy.

Toho asistenta potřebuješ hlavně do školy? Jestli Ti můžu doporučit, kontaktuj po prázdninách SPC pro děti s PAS, jestli jsi to neudělala (je v každém kraji). Tam by Ti mohli napsat doporučení na pedagogického asistenta, který je zdarma.

Napiš něco víc o synkovi a třeba i o sobě do "všehochuti", tam Tvůj příspěvek nezapadne!

Pevné nervy do boje s úřady i do výchovy potomka!

4 Romana Romana | E-mail | 6. srpna 2007 v 18:57

Ahoj Mílo, mám 15ti letého aspíka Mikuláše, ve škole nám hodně pomohla výchovná poradkyně, SPC v Turnově a zdejší PPP, dg. jsme získali po mnoha peripetiích před dvěma lety. Uplynulý školní rok -8.třída-jsme strávili s Mikešem na kombinované výuce, převážně doma, má panickou hrůzu z děcek ve škole, k učitelům dochází do kabinetu, jsou hrazeni z peněz kú jako pedagogický asistent.Takže to plácáme z jedné výplaty, čekáme na přiznání pnp a ztp.

Jak vychází kluk s mimčem?

5 Milada Milada | E-mail | 8. srpna 2007 v 17:47

Ahoj Mílo, já mám desetiletého  syna, teď půjde do pátý. Asistenta jsme žádali přes školu na krajském úřadě a má ho třetím rokem. Tu stratteru teď nedávno nasadili Kiki od Evy - píše o tom i tady (jen nevím přesně kde), byli první z Motola, hrozně to chválí, Kiki byla hodně divoká. My máme na zklidnění Ritalin, ale není prý moc vhodný pro adolescenty. Taky naše MUdr uvažuje o změně. K tomu miminku, Dádovi bylo sedum, když se malá narodila - kojila jsem je oba (jen pár dní), aby nežárlil a docela to zabralo :o).

6 LenkaMad LenkaMad | 8. srpna 2007 v 21:54

Milado, od kolika let berete Ritalin? Náš kluk po něm (když mu ho nasadili) zkolaboval. To mu bylo asi 6 a letos (má 13) mu ho chtěli znova nasadit, ale já byla proti. A teď tady čtu, že píšeš, že pro adolescenty není nejvhodnější. Tak možná dobře, že jsem s ním nesouhlasila. Jinak my brali Rispen, ale bez účinku. Momentálně jsme jen na  Sertralinu. O stratteře jsem četla někde na netu, že je to nový lék, dost drahý a proto ho dávají opravdu jen těm nejhorším případům. Ale zkušenost s ním nemám.

7 Ave-Eva Ave-Eva | 9. srpna 2007 v 0:03

Mílo, naše Hanka (13 let) má také asistenta pedagoga (půjde do sekundy na gymnáziu), tak to určitě zkus, jak ti radí Alena. Myslím, že získat doporučení problém nebude, spíše sehnat toho asistenta. Nevím odkud jsi, v Praze by mohl pomoci Rytmus - Středisko podpory integrace - Mgr. Uzlová - tel. 224 942 695, 777 228 677. Rovněž Apla (pražská) dává na svůj web inzeráty na asistenty. Držím ti palce.

8 Milada Milada | E-mail | 9. srpna 2007 v 15:59

LenkoMad, Dádovi nasadili Ritalin už v sedmi, ale vůbec mu nezabral, tak ho zase vysadili začali jsme Lamictalem a Fluonxalem. Pak se strašně zhoršil, tak mu to v Motole asi v devíti úplně překopali, nasadili Ritalin, Zeldox a teď mu přidala Zoloft. Já jsem spíš přírodně založená, takže pořád doktorku přemlouvám, ale ona mi říká, ať si sama zvolím, co je pro něj menší zlo - jestli zase stát v otevřeném okně, že skočí, mlátit se do hlavy, demolovat celý byt anebo skousnoust vedlejší účinky léků. Tu Stratteru bych taky chtěla vyzkoušet - místo toho Ritalinu, sice se momentálně doplácí 500,- na jedno balení (stojí přes čtyři tisíce) a proto bude problém, aby to ambulatní doktorky předepisovali (prý překročí limit). Tak nevim.

9 Michaela Martinková Michaela Martinková | E-mail | 9. srpna 2007 v 18:37

Ave-Eva: Zaujímalo by ma - Hanka je na vyučovaní každý deň všetky predmety? Ako to má s vyučovaním  zorganizované?  

.

Lebo uvažujem, ako s našim Matejom - od septembra v prime ... on má obrovské problémy so sústredením (všetko ho ruší a odvádza jeho pozornosť, zabudne, kde skončil a pod. ...) - aj sa často snaží, pozerá na zadanie, ale nevníma, čo vidí - nedokáže sa sústrediť (z čoho je potom frustrovaný niekedy až k slzám). Keď robí veci individuálne, doma, je to omnoho lepšie (a jemu stačí ozaj sem-tam minúta a vie, čo je potrebné). Ale zase chcem, aby bol s rovesníkmi, pokým má záujem (a to zatiaľ má, hoci prechod na gympel asi nebude bez problémov) ...

10 Ave-Eva Ave-Eva | 9. srpna 2007 v 23:31

Michaelo, téměř celý školní rok bývala Hanka každý den na všechny předměty - mají "dvouhodinovky" (jako na VŠ) a tedy jen 3 předměty denně. Teď pro Hanku chystají částečnou účast - část vyučování ve třídě, část jen s asistentkou ve vyhražené místnosti. Prvotním důvodem jsou ale velké problémy se vztahem spolužáků k Hance - ti ji nepřijali, vyhledávají každou příležitost, jak jí to dát znát a samozřejmě ani Hanka to s nimi neumí. Takže jsou neustále nějaké potíže, výuka je i přes přítomnost asistentky narušována atd. Škola očekává, že "odstřižením" Hanky od ostatních problémy odstraní.  Já si to nemyslím, ale vzhledem k tomu, jak velký stres Hanka celé jaro prožívala, se této individuální výuce nebráním - obávám se jen, aby asistentka od vyučujících dostávala kvalitní poklady. Posledních pár týdnů před prázdninami jsme to zkoušeli (na každý týden dostala Hanka rozpis, kterých předmětů se zúčastní s ostatními) a s podklady to nebylo vždy ideální - uvidíme.

Jinak Hanka má také velké problémy se soustředěním. A taky s motivací. Občas odmítala pracovat s tím, že je unavená. Jde o gymnázium pro nadané děti, takže se samozřejmě očekává vysoké nasazení.

Z tvé knížky jsem měla pocit, že Matějko neměl se spolužáky výrazné problémy, ale přijde mi (z tvého popisu)   mnohem klidnější, než Hanka. Ta má o vztah s ostatními taky zájem, neuzavírá se do sebe, ale prostě se jí to zatím nedaří...

11 Michaela Martinková Michaela Martinková | E-mail | 10. srpna 2007 v 15:55

Hej, so spolužiakmi veľmi problémy nemal - ja som aj s nimi dosť o tom  hovorila (aby porozumeli odlišnému správaniu a mysleniu Mateja). Niektoré decká boli tento posledný rok fakt super ... :)  Nie, že by mali o Mateja stále záujem, ale zvykli sa pri ňom zastaviť, spýtať sa ho, čo kreslí, prípadne sa niekedy niektorí aj zasmiali na tom, čo povedal/urobil - ale nebol to výsmech - bolo im to často ozaj smiešne (smiali sa s ním, nie z neho). Občas sa aj nejaké dieťa z vedľajšej triedy prišlo spýtať, prečo tam som - tak som v pohode odpovedala. A vždy som nakonci zdôraznila, že ak by ich ešte čosi zaujímalo, nech určite za mnou prídu. Mal aj spolužiačku, ktorej dosť títo autíci šli na nervy (ešte jeden Maťkov spolužiak má AS) - ale aj s ňou sa mi podarilo rozhovormi dosiahnuť istú akceptovateľnú úroveň (lepšie pochopenie znížilo jej odpor :). Myslím, že ak je takéto dieťa  v triede, je potrebné niekedy rovnako rozprávať a vysvetlovať autíkovi ako aj jeho spolužiakom. Teraz na gympli sa však deti budú premiešavať, takže z pôvodnej triedy budú tak maximálne piati - nuž a všimla som si, že deti z paralelných tried akosi nie sú tak tolerantné (nemali sa ako naučiť) a u mnohých už začína puberta, tak uvidím, čo sa ešte bude dať odkomunikovať a vysvetliť ...  

A áno, Matej má relat. pokojnú povahu (vďaka tomu, že je zväčša vo svojom svete, zmyselený, duchom neprítomný), ale keby som mnohé potenciálne problémy neuvidela a neodrozprávala skôr, ako si ich všimne a naštartujú ho ... kto vie ... momentálne je však už dlhšie vo výbornom stave (čo si užívam a zbieram sily) ... pravda puberta pred nami ... :)

A ten jeho pokoj má tiež svoju cenu - on si väčšinu diania v škole spontánne vôbec nevšíma - čiže ani to, čo hovoria učitelia. Ale zdá sa mi, že deti lepšie berú tento typ, ako priveľmi vnímavého a svojsky reagujúceho aspíka ...  A okrem pozornosti aj Tebou spomenutá motivácia: vonkajšia sa limitne blíži k nule, vnútorná - jeho záujmy - k nekonečnu :)

12 Michaela Martinková Michaela Martinková | E-mail | 10. srpna 2007 v 15:57

Tá vonkajšia motivácia - to sú obvyklé požiadavky učiteľov, samozrejme :)

13 Ave-Eva Ave-Eva | 10. srpna 2007 v 22:43

Ano, přesně tak - pokud jde o "vnější" a "vnitřní" motivaci, má to Hanka úplně stejně jako Matěj. A řekla bych, že to tak bude asi u všech Aspíků. Jinak Hanka je přesně typ, který si pojmenovala jako "privelmi vnímaní a svojsky reagující". Spolužáci ji (až na pár vyjímek) nepřijali ani přes všechny snahy vysvětlit jim Hančinu jinakost, důvody urč. chování atd. (přednáška realizovaná Aplou, můj vysvětlující text všem rodičům, úsilí spolupracujícího psychologa atd.). Možná je to tím, že to nejsou (teď nevím, jak to nazvat) "tuctové" děti - vzhledem k tomu, že jde o školu pro nadané děti, jde o "specifické" osobnosti. A samozřejmě puberta k tomu...

14 Romana Romana | E-mail | 31. srpna 2007 v 10:11

Ahoj marky, vítám tě, jsme rádi za každou novou dušičku. Klidně piš, vzájemně si tady pomáháme a podporujeme se-hlavně psychicky.

Určitě máš krásnou holčičku a zažiješ s ní hodně hezkých věcí :o)

15 olina olina | E-mail | 7. září 2007 v 2:06

Ahoj Marky.Jsem mamina 14letého syna Vláďi,ale.dg.máme teprve rok./(vše jsem psala ve všehochutï)Je jiný už od malinka,ale to ti naši "odborníci"poznali až teď.Lidé naněho ipo roce s dg.koukají jak na mimozemšťana a i spulužáci závidí ty "výhody".Teď nastoupil do devítky tak nás čeká pěkná mašinérie s výběrem školy.Naštěstí se dobře učí(z osmičky šel se čtyřmi dvojkami),ale pro život asi to nebude nic platné.Oli

16 Romana Romana | E-mail | 7. září 2007 v 12:11

Oli-jsme na tom podobně, dg. ve 13ti letech, zdejší dáma psycholožka po několika letech usoudila, že je schizofrenik, nebýt náhody tak fakt nevím, jak jsme dopadli. Školu budeme hledat taky, celou dobu má vyznamenání, uvidíme.

Komentáře jsou uzavřeny.